Jsem zas strašně chytrá!

úterý, srpna 16, 2016 4 Komentáře A+ a-

Ahoj Marunko má milovaná!
Dneska je pěknej den. Venku je tak akorát příjemně, půjdu s kámoškou na sushi, pak na kosmetiku a večer hraju a tak si přemítám.
Dneska bych mohla psát o spoustě věcech.
Mohla bych psát o tom, jestli je správný, že je Olivie Žižková pozvaná do DVTV a jak je smutný, že narozdíl od nás z toho rozhovoru určitě měla skvělej pocit a manžel ji pochválil, že řekla všechno tak, jak měla. Protože jsou lidi, který žijou vážně v tak odlišnym světě, že ani nepochopěj otázku, kterou jim pokládáš. Jak jsi mi řekla nedávno, když jsme se spolu válely v posteli - nejhorší je střet s blbcem. ...Olivie! Takový hezký jméno! ...No každopádne s tou jsme se vypořádaly v našem skvělym videu https://youtu.be/AlXgkctJTLg a já už k tomu nemam co dodat.
Dál bych mohla psát o tom, že po nedávnym střetu s P., takový jako výměně názorů jsem si uvědomila, že nemusim bejt smutná z toho, že se občas hádám se svym manželem. A dokonce se mi někdy zdá, že se s nim hádám dost. Neni ale potřeba se kvůli tomu hroutit, myslet si, že je to znamení, že se k sobě nehodíme, že nemáme na věci stejnej názor a dokážeme se kvůli tomu zhádat jak magoři. Jsme totiž vlastně ještě pořád na začátku a nemůžeme chtít všechno hned! Kolik si toho ještě budeme muset vyjasnit, abychom příště věděli, že tohle nemá cenu rozebírat? Kolikrát si ještě navzájem řekneme, co nám na tom druhym vadí, než tomu druhýmu něco dojde a příště už to prostě neudělá? Kolikrát se ještě zacyklíme, protože nám bude něco vadit Z PRINCIPU a budeme na sebe házet obvinění, kdo si s čim začal, zatímco původní předmět hádky mezitim odvane vítr až na Olšanský hřbitovy? Myslim, že hodněkrát. A myslim, že je hrozně, ale hrozně důležitý se před tim výbuchem občas zastavit a říct si: Pozor pozor. Stojí mi to za to? Neurážim se teď tady náhodnou kvůli úplný píčovině? Neudělal pro mě včera můj kluk něco hrozně hezkýho, co by tenhle konflikt mohlo přebít? ...A ono často zjistíš, že fakt udělal. A že nemá smysl se dohadovat, trápit a mučit, když to za to prostě nestojí. Nó a tohle si uvědomíš a pak si strašně nasraná řekneš: Noaco že pro mě včera něco udělal!!! Teď dělá tohle je to absolutně příšerný a nesnesitelný a pokud mu to okamžitě neřeknu, tak se na místě zbláznim!!!!! ... A už to frčí. A pak musíš jít zpytovat svědomí na vzduch a najednou dojdeš až na ty Olšanský hřbitovy, kde se válí zmuchlanej, ubohej a hlavně uplně bezvýznamnej předmět hádky a Tobě se uleví, žes ho našla a můžeš střízlivýma očima zhodnotit, že za to teda fakt nestál. Ale taky jsem Ti na základě tohodle chtěla říct, že jsem si uvědomila, že:
Jsem urážlivá, vztahovačná, přecitlivělá, nedokážu často uznat svou chybu, mam problém s omlouvánim, musim mít poslední slovo, potřebuju, aby bylo všechno podle mě, i když to občas podle mě neni uplně nejlepší a navíc občas vyleju čtyřhodinovej vývar mýho kluka do dřezu. Takhle jsem si to uvědomila a nadále s tim hodlám pracovat!! Jako já vim, že lidi většinou svý špatný vlastnosti znaj celkem od útlýho věku, ale já jsem se těm svejm doteď trochu bránila. Řikala jsem si, že to neni možný, že mam ňáký chyby a ŽE JICH MAM TOLIK?! No vidíš a když to takhle vidim černý na bílym, tak si myslim, že se mi budou odbourávat mnohem snáz.
Pak byh Ti mohla napsat reakci na Tvé kulinářské umění! Haha, no tak já jsem přesně ten člověk, kterej dokáže tyhle věci zhodnotit, protože jsem se přece narodila s vařečkou v ruce, guláš z kance s perníkovejma knedlíkama umim od pěti let a taky ho každou neděli přesně ve dvanáct nula nula servíruji svému manžílkovi! ...No hele řeknu Ti to takhle. Když jsem byla asi před měsícem v Bráníku, tak jsem řekla Tvýmu muži a Ludvíkovi a naší tchýni, že jim uvařim řízky. (To slovo má bejt asi spíš "usmažim", ale vzhledem k tomu, jak dlouho jsem si na něj teď nemohla vzpomenout, tak to asi svědčí o mejch kuchařskejch schoponostech!) No dopadlo to tak, že milej Ludvíček přijel, začal loupat brambory a ejhle, najednou drží Petr to maso a obaluje ho a jejda Ludvík už rozpaluje pánev! A já jsem stála a řikala jsem: Jé, ty už jsi to začal dělat aha! Jé, to jsem chtěla udělat já, no tak nic! ...Nakonec jsem ale připravila salát náhodou. Tak jako co se ode mě čekalo? Jsem Sedmilhářka, ne? Já v kuchyni krájim jenom zeleninu přece! Aby byla celá moje rodina zdravá! A nebyla tlustá.


Maru, to je strašný, jak se letos míjíme na tý chalupě! Mně to uplně trhá srdce.

P.S. Tobě taky, žejo??!!

P.P.S. No tak aspoň pozdravuj ty Hádky, co tam jsou s Tebou a spěj v naší ložnici!!!!

Pusu, Tvá B.

4 komentářů

Write komentářů
Unknown
AUTOR
18. srpna 2016 16:41 delete Tento komentář byl odstraněn autorem.
avatar
D.
AUTOR
18. srpna 2016 16:41 delete

Jsem urážlivá, vztahovačná, přecitlivělá, nedokážu často uznat svou chybu, mam problém s omlouvánim, musim mít poslední slovo, potřebuju, aby bylo všechno podle mě, i když to občas podle mě neni uplně nejlepší...
Sakra, to je jak z mý autobiografie! Ještě že jsem nikdy nevylila ten vývar mýho kluka, to se mi jeví dost jako světlo na konci tunelu - UF!

Odpovědět
avatar
wendys
AUTOR
23. srpna 2016 21:10 delete

To je úžasný, moc krásný článek :-).

Odpovědět
avatar
wendys
AUTOR
23. srpna 2016 21:10 delete

To je úžasný, moc krásný článek :-).

Odpovědět
avatar