Mintový slzy

sobota, června 25, 2016 6 Komentáře A+ a-

Ahoj Beru, tak jsem se strasně tešila, že naše mintový období zahájím nějak velkolepě. Nejlíp ohňostrojem, kterej vyšlehne ze všech počítačovejch obrazovek našich čtenářů. Ale momentálně je sobota dopoledne a já už jsem se asi 14x rozbrečela. Ne, nejsem znovu těhotná, ani nemám těsně po porodu, ani nejsem v šestinedělí, ani nekojim. Mám jen takovej matnej pocit, že je to tím, že jsem holka. Teda žena. Myslim, že už bych si měla říkat žena... Nebo by to ještě chvilku sneslo i tu holku?

Úplně první slzy ráno prišly, protože došel toaleťák.
Potom jsem se podívala do zrcadla a rozbřečela jsem se podruhý, protože mám už 14 dní spálenej xicht a vypadám, jak kdyby mě někdo táhnul po struhadle. A zatím to nepřehlédnul nikdo, s kým jsem se za tu dobu dala do řeči...
Potom mi B. rozbil lampičku, tak jsem se na něj zlobila, ale pak jsem se začla zlobit ještě víc na sebe, protože on je malinkej, nemůže za to a já ho mám přece hlídat. Ale proč se ten spratek ( ježiš toho spratka beru hned zpátky! ) prostě nemůže hlídat sám, když je sobota, mě bolí břicho a chce se mi spát?? Proč? Proč nemá nějaký tlačítko na autopilota?? Ušetřilo by mi to lampičku i slzy.
A pak jsem břečela zas, protože se B. naučil dělat ,,malá" . Pořád mě chce hladit a je to strašně dojemný.
Jenže slzy dojetí se vzápětí změnily v slzy bolesti, protože to ,,malá" umí udělat hezky a něžně jen jednou a pak mě začne švihat tou malou, netečnou prackou přímo do očí. Nevím jako proč...
Když jsem na něj pak u snídaně zaječela: Proč seš sakra furt tak vzdorovitej?
Tak jsem si ve vteřině sama odpověděla: Protože seš po mě...
Ale to už jen v duchu. A řvala jsem zas.
Brečela jsem u knihy Aňi, protože mě strašně dojala a je strašně krásná a pak jsem brečela, protože jsem si říkala, že u naší knihy určitě nikdo dojetím neřve...
Tak jsem se od rána proplakala až k večeru. Celej den jsem se prostě takhle dobrovolně dehydrovala. Jsem blbá no...já vím. Ale aspoň jsem mintově zelená i já, jak je mi blbě a ladim s blogem...
Přemýšlela jsem co mi chybí, když mám dneska plačtivo a přišla jsem na to!
Chybí mi ještě dvě ruce. Jednou táhnu kočár, druhou většinou dítě, který nechce sedět v tom kočáru, třetí bych si potřebovala podržet dveře, do kterejch rvu kočár, dítě a sebe a čtvrtou ruku strčit mezi nohy, abych se nepočůrala, protože to se mi vždycky akutně nejvíc chce přesně mezi těma dveřma. To je takovej zákon. To ještě neznáš, ale v porodnici ho přibalujou, když se chodí domů.
Tak jenom kdybys věděla o nějakých volných pažích, okamžitě je beru! Díky!!!
A co chceš vlastně ty? Přeješ si něco??
Jo a to, aby tě ve Varech ubytovali v Puppu, to se nepočítá.
To mi připomíná, že se strašně těšim na tu naší dámskou jízdu!!! Jupííí!!

PS: Naposledy jsem se rozbřečela, když jsem v obýváku v rohu našla na zemi strašně moc prachu a humusu...
Pak jsem se teda uklidnila, protože mi došlo, že mi tam nikdy už nevyzbyde šňůra od luxu a já jsem líná ho přendavat do jiný zástrčky...no, takže tak...





6 komentářů

Write komentářů
Anonymní
AUTOR
30. června 2016 14:10 delete

Nobelovu cenu míru za Manducu!!! :-) Ale na slzy to nepomáhá, no, jen to přidá ty dvě ztracený ruce. Míša

Odpovědět
avatar
1. července 2016 10:28 delete

Me fakt bavíte holky,jste boží✌ ps. Užíjte si Vary!

Odpovědět
avatar
5. července 2016 13:30 delete

za me Top......ja kolikrat brečim i u reklam na prášek na praní...a to je fakt psycho :-D

Odpovědět
avatar
5. července 2016 13:30 delete

za me Top......ja kolikrat brečim i u reklam na prášek na praní...a to je fakt psycho :-D

Odpovědět
avatar
almicka
AUTOR
5. července 2016 21:44 delete

Nechápu, že jsem vás objevila až včera! kdy jsem zhtla asi tak 80% příspěvků :)můj šálek kávy, holky!asi si jdu koupit knihu! Vary a Elle a Barťáka fakt dost hodně závidím :)

Odpovědět
avatar
Anonymní
AUTOR
6. července 2016 23:09 delete

Já jsem u vaší knížky brečela! Ve vlaku, heč! :)

Odpovědět
avatar