Přiznání

pondělí, ledna 04, 2016 5 Komentáře A+ a-

Čau Beruňáku, tak ti přeju šťastnej novej rok, ať máš strašně moc práce a vůbec na mě nemáš čas, protože to by znamenalo, že budeš mít i hromadu prachů a budeš mi kupovat krásný dárky:-)
A když budeš mít hrozně moc práce a prachů, budeš šťastná a nebudeš se furt s někým srovnávat! Já jsem si totiž dala předsevzetí, že z tebe tuhle vlastnost vymlátim! Kazí ti karmu a mě sere. A nesluší ti. Myslím, že se k Sedmilhářce nehodí. Tak. Souhlasíš??

A víš jak jsem na to přišla?? Že se nesmíme s nikým srovnávat??
Udělala jsem hroznou věc. Nejdřív jsem jí ale udělala a pak až jsem si uvědomila, jak jsem strašná!
Až to napíšu, tak mě možná můj manžel zavře do sklepa a bude mi za trest pořád pouštět nějaký sci-fi. A možná mě všechny kámošky, co už maj děti hodí přes palubu a vyškrtnou mě  ze soutěže o Zlatou plenu 2015!! A zbydeš mi jen ty a Ivča. A možná i vy dvě, který děti nemáte, nade mnou definitivně zlomíte hůl...
Já jsem totiž... Zadala do Gůglu...tohle...

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!ODKDY POSLAT DÍTĚ K BABIČCE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!



Jsem taaaaaak hroznáááááá, prolítlo mi nejdřív hlavou!!! Jak by řekl můj bratr: Děti se přece nedělaj proto, aby byly u babiček.
Jako správnej superrodič se musíš 24 hodin radovat z toho, že můžeš bejt jejich otrok.
Na každý zakvíknutí rychlostí blesku vyskočit, ať jsou tři odpoledne nebo tři ráno.
Musíš se jim ve všem obětovat.
Musíš se minimálně dva roky nechat tahat za prsa, protože jestli je nebudeš takhle dlouho kojit, seš necitelná bestie a navždy svým potomkům zničíš život a ve čtyřiceti, až budou chodit k psychologovi, tak to svedou na to, že si jim v půlroce nacpala sunar.
Styď se pokaždý, když vyslovíš větu, která začíná: JÁ BYCH CHTĚLA.... to je znak největšího sobectví. Ty nemáš právo nic chtít. Stala ses matkou, tak se přizpůsobuj, bez keců a ve všem.

No a jak jsem prožívala tenhle výčitkovej průjem, tak jsem se stihla srovnat se všema maminkama v mým okolí a vyrvat si i ten zbytek vlasů co mi zbyl. A pak jsem  se konečě smířila s tím, že to mám, tak jak to mám. Já jsem pro sebe samu pořád důležitá, ikdyž mám dítě. Je pro mě na prvním místě, ale já jsem hned v závěsu, ne až někde na chvostě. Neměla by bejt náhodou šťastná máma a bude i šťastný dítě?
A tak se přiznám.
Že hledám na gůglu, jak se toho malýho zmetka občas zbavit.
Že ho strašně miluju, ale když zapomenu nakoupit, tak mu k obědu rozhňahňám jen bramboru, ikdyž vím, že by měl mít 6x týdně maso.
Že ho prostě v noci nechám někdy řvát, protože se mi sakra neeeeechceeeee vstáááávat a dělám, že tam nejsem.
Že někdy zapomenu, že má plínu a nechám ho v tom hovně chvíli posedět.
Že když jdu na večírek, jsem šťastná, že jsem vypadla a ani jednou nezavolám domů, abych se zeptala jak to jde. A nemám z toho ani výčitky.


A jestli se v tom nějaká máma taky najde posílám jí pusu. A vzkazuju, že v tom jedem spolu!



5 komentářů

Write komentářů
es
AUTOR
6. ledna 2016 6:59 delete

A od kdy ho tam poslat?:) to jsem ještě nehledala. Já mám sice půlroční, ale už bych ráda, aby se zapojovalo i příbuzenstvo, ale spíš na mě divně koukaj, že jsem přece máma na 24h. Přijde mi, jak když bych na ně chrlila spoustu sprostých slov, když je žádám o zatím jen o párhodinové hlídání, že bych se ráda taky chvilku věnovala jen sobě. A myslím, že matky by neměly být jen matkami, ale pořád ženami, manželkami... Takže jsem ráda, že se najde ještě někdo, kdo to má podobně a nebojí se i v noci chvilku nechat dítě vyřvat. Na jiných stránkách by se na to snesla asi hodně velká kritika.

Odpovědět
avatar
MsVeronika85
AUTOR
9. srpna 2016 12:22 delete

Mam to úplně stejně a jsem šťastná ze v tom nejsem sama.Protoze minprijde ze jsou kolem me samy super mamy který nikdy za zivyho boha nepriznaj ze jsou taky jenom lidi😊 Diky za příspěvek😊

Odpovědět
avatar