DEN TŘI

čtvrtek, září 24, 2015 0 Komentáře A+ a-

3:00 Chceme si dát jedno pivo, popovídat si o čínskym šílenství během red carpetu a o pocitech z projekce a jít spát. Jenže nás odchytnou mladý čínský kluci - sympatický a za každou cenu ochotný. Takže si místo o filmu povídáme o nich, o tom co dělaj a jak žijou. Lámanou angličtinou odpovídaj, volaj kámošům, ty se na nás choděj dívat...nevim, jestli jsem si někdy připadala zajímavější než v Číně!
8:00 Hotelovym telefonem mě budí aktivní Vašek. Cože? Jo? Že jsme si řikali, že někam pudem, jasně. Uff, no já asi nikam nejdu, promiň! Dobrou. 
9:30 Vykopala jsem se na snídani: omeleta, zelenina, zelenej čaj, 2x melounovej fresh, kafe.
11:00 Jdu si zaplavat! Jsem tam skoro sama a vzpruží mě to. Udělám 10 bazénů a přečtu asi 10 stránek Larssona. 
13:30 Oběd. Salát, hovězí steak, rejže. Mňam.
14:30 Jdu nakupovat! Většinou potřebuju na nakupování klid. Aby za mnou pokud možno někdo neustále necupital a nemusel trpělivě snášet moje dlouhý rozhodování, za co jsem ochotná zaplatit a za co ne. Tak to tu samozřejmě NELZE. Ale aspoň se dozvim, kolik co stojí a v neposlední řadě, co to je. Moje číňanka (teda jiná - moje číňanka vezla Vaška na letiště, protože to byla i jeho číňanka a mně přidělila kámošku) za mnou chodí všude, dohaduje do krve ceny a je strašně milá. Odmítá pustit z ruky můj nákup, o kterym se rozhodla, že mi ho bude nosit. Tak ji za to aspoň zvu na kafe. Co mam dělat jinýho! Poprosila jsem ji čtyřikrát, ať mi to klidně dá, že to neni těžký. 
- mimochodem...když mě moje číňanka předávala svý kámošce, byla jsem chvilku sama a ona mi ukázala, kde si mam dát tradični polívku, co se ve Fu-zhou jí. Lepší polívku jsem v životě nejedla! Video na instáči. 
19:00 přijíždim do hotelu a dávám si véču. Ryba, rejže, zelenina, polívka s fish balls. S mym kámošem americkym režisérem, co jsem se s nim potkala před bazénem a už se strašně kámošíme se domlouváme, že pojedem zejtra společně na výlet. Asi ještě s ňákejma dalšíma kámošema. 
20:44 jsem v posteli a jsem uplně hotová. Asi spánkovej deficit a časovej posun dohromady. Obdivuju se, že jsem ještě zvládla napsat Sedmilhářčí deník! Jdu spát v devět večer. Noaco!