Strašně sprostej a zlej deník. Fuj.

pondělí, dubna 20, 2015 0 Komentáře A+ a-

Hele, Mari, víš, že od tý doby, co máme Sedmilhajdy jsem si přestala psát deník? A dneska ráno otevřu oči a cejtim, že mám myšlenkovej přetlak. (To, že mi volá moje zoufalá matka kvůli mojí zoufalý babičce, co má byt spálenej na popel s tim až tak nesouvisí, i když taky trochu). No prostě už třeba tejden strašně přemejšlim. Ale víc než obvykle! To je strašný a hlavně mě to nekonečně VOTRAVUJE. Jsem úplně zatěžkaná myšlenkama jak nafukovací balón plnej cementu. Takže co z toho vyplývá? Z toho vyplývá, že ten cement musim odházet. Takže jsem chodila po našem napůl sbalenym bytě a řikala si: Kam jsem zahrabala ten deník?? Potřebuju si napsat spoustu myšlenek, vzteku, poznámek o lidech, co jsou debilní, nadávat na život, že je na hovno a tak! No hele. Nakonec jsem si řekla, že to schytáš Ty. Přece to nebudu psát dvakrát!

1. Život bude vždycky na hovno, protože mam tlustý stehna
Mno. Takže jsme u prvního bodu. Kterej Ty nikdy nepochopíš. Prosimtě vysvětli mi, kdy já si konečně zvyknu, že mám větší zadek než Ty, Tereza Melková a Eva Herzigová?? Už s tim žiju docela dlouho a furt nejsem schopná se s tim smířit. Během toho, co jsem teď opět držela osmisetpadesátejdevátej detox, co měl trvat tři tejdny, jsem si po šestym dni řekla: Ty vole. Dost. Já odmítám trpět, dokola vymejšlet, co můžu a nemůžu jíst a pít a navíc si se svým klukem nemoct zajít ani nikam na steak (s hranolkama a tatarkou a smaženejma jalapeňos jako předkrm a čokoládovou zmrzlinou a třema litrama vína)!! A hele, už ten detox nedržim. Já mam ráda svoji postavu. Celkem. Občas. Když jsou kolem mě jenom samý tlustý lidi. Mam velký prsa a úzkej pas, k tomu v poměru tak akorát široký boky...to by bylo divný přece, mít mini zadek. ALE TY STEHNA! A šestiletej Cyril mi včera řekl, že se mi neustále trhaj ty punčocháče asi proto, že mam velkej zadek a tlustý stehna. AHA?!? No a pak stejně zjistíš, že jedinej, kdo to řeší, jseš Ty! (Teda já žejo). Cyril si toho možná všimne, ale rozhodně to neřeší, P. je naprosto v pohodě, myslim, že moje kamarádky mi furt budou brát telefon, i když mam o pět kilo víc než ony a chlapi na baru mi taky budou pořád kupovat drinky.
A poslední věc na konec: Co je uplně nejhorší, když Ti ty lidi řikaj: Ale TY??? Ty přece vůbec nejseš tlustá prosimtě, co šílíš! Na, dej si ještě dort! (Kecaj žejo. Jenom jim vadí, že jseš ještě tak jakoby před tou hranicí hnusný rozpláclálý macandy, co by ji mohly pomlouvat - no jasněže to jsou ŽENSKÝ- a potřebujou Ti tim dortíkem naložit, aby ses přes tu hranici to...noo....převalila. KRÁVY!)
A víš, co je uplně nejhorší? Když Ti na Tvý vzdychy týkající se špeků NIC NEŘEKNOU!! Takže souhlasej!! KRÁVY!!!

2. Jaktože jsem ještě nevyprodala outů arénu a nedostala Zlatýho lva?! ...Teda Českýho slavíka?!?!
Takže pozor. Tohle je opravdu citlivý místo. Tohle by možná opravdu snesl spíš ten deník. Asi bych si tam napsala na úvod něco jako: Áaaaaaaaaaaaaaaaaaaa ty vole doprdele SVĚT JE NESPRAVEDLIVEJ mam deprese jak Holubová a Morisson dohromady NENÁVIDIM SVOJE POVOLÁNÍ a zabiju všechny, co jsou úspěšnější než já a JAKTOŽE SI MĚ NIKDO NEVŠÍMÁ A NEMÁ MĚ RÁD A NEHRAJU VE VŠECH FILMECH A NEMAM DUET S KARLEM GOTTEM A VOJTOU DYKEM A BROUKEM PYTLÍKEM (Jé. Duet s Vojtou Dykem vlastně mam). TAK JAKTOŽE SE MŮJ DUET S VOJTOU DYKEM NEHRAJE NA FREKVENCI JEDNA a hnusnej svět posraný lidi debilní kritici čůráčci režiséři a kreténi producenti a já chci bejt intelektuálka a řikat do rozhovorů, že mě naštěstí ještě z žádnýho nekonečnýho seriálu neoslovili, takže to nemusim řešit (smích) A KURVAFIX UŽ ZASE NEMAM VE VARECH VSTUP DO BECHERA?!?! NO TAK TO TAM NEJEDU TI ŘIKÁM A TO NIKDO Z TĚCH POŘADATELŮ NEDÁ!! A jaktože nemam hereckou slevu do sephory, nejsem v showroomu háemka a už jsem dlouho nedala rozhovor do ellka a nevisim na plakátech déemka a jsem tlustá jak selka místo eska mam emka nechce mě rozhlas ani telka a to jsem pilná jak včelka a to že tu roli má jiná herka je ňáký šméčko protože to je pro čétéčko!!!!!
.....takže timhle úvodem asi můžu rovnou i skončit. Podle mě nechceš vědět, kam by to pokračovalo. Nebo jo? .....Pro jistotu Ti ještě zavolám.

3. Život bude vždycky na hovno, do tý doby, než bude skvělej
Aneb jaký si to uděláš, takový to máš, život je lehkej jak peříčko, tak do něj foukej, přej a bude Ti přáno, láska prochází žaludkem, jak se do lesa volá....No prostě pokud CHCEŠ, aby Tvůj život byl na hovno, tak si to tak vždycky zařídíš a můžeš mít mega úspěchy, ale ty tlustý stehna Tě prostě dál nepustěj. A tlustý stehna jsou samozřejmě metafora. Důležitý je nezaseknout se a neupnout se na jednu věc, o který si začnu myslet, že život bez ní je prázdnej a....no na hovno.
Ano? Mami? Buď Sedmilhářka!

Čau a já jdu na masáž, protože se nemůžu hejbat. Buď z jógy nebo z toho strašnýho večírku, teď nevim..